Železný hory znám trochu z dřívějších let na motorkách a nápad tam jet MTB maraton s parametry 66 km a 1600 výškových metrů se mi docela zamlouval. Proti většině akcí Kolopro je tahle trasa i nejspíš víc bajkovější, takže se bylo na co těšit. Nemám prostě v oblibě „polňačkový“ rallye. Trochu otázkou bylo, jak mi to pojede, když očekáváný čas na trati byl určitě nejméně 3 hodiny, na což nejsem zvyklej a trénovanej 🙂
Foto: Fotonegativ.cz
Nedalo mi to, abych se nepřihlásil na domácí skoro Grand Prix na šumavském Zadově 🙂 Trasu jsem docela znal z výletů po Šumavě a dříve mi přišla docela i zajímavá. Bylo jasné, že poprvé okusím „delší“ trasu KPŽ „B“, 54 km/1579m, protože kratší „C“ byla totální palba a/nebo lehká projížďka krajinou.
453 – dneska se bude předjíždět 😀
V Úvalech východně od Prahy se každoročně jezdí cross country na krásné přírodní trati namotané v kopci u kostela. Závod je součástí seriálu různých akcí pod názvem Tři pro zdraví. Pro mě byla klíčová otázka, zda se postavit na start „hobby“ nebo „sport“, které se lišily počtem kol (3/5).
Start do zaváděcího kolečka. Foto: František Zouhar
Něco na tom rčení, že se nejvíc vydaří neplánované akce, bude pravdy. Ještě jsem ani neoprášil bajka po HusMužovi, když mi na Facebooku blikne poutavý plakát na MTB pouťák konaný v nedalekých Horažďovicích tři dny poté (8.5.2018). Po zjištění faktu, že se bude účastnit i týmový kolega Jarda (profesí osobní trenér), bylo jasno! Oprášit oře, vyvonět TTT dres a jede se.
s Jardou jsme se dohodli na poslední chvíli a nakonec to byla supr akce, díky, Jardo!
Rok se opět s rokem sešel a již tradičně TTTéčka vyráží na jarní kolo. Poprvé letos, vlastně poprvé vůbec se zúčastňuju taky…tuším, že se bude jezdit po Toskánských kopcích, po silnicích, ale více netuším. Jak bude fungovat moje tělo, jak si to užiju…čtěte zápisky… 🙂
Zelenkavé dresy v Toskánsku. Asi tak třetina účastníků celého zájezdu 🙂
Co se skrývá za tajemnou zkratkou KPŽ? Z dětství si vybavím jen KPZ, ale ta s háčkem je známá především českým „bajkerům“. Kolo pro život je tu asi tak od roku, kdy jsem dostal svoje první kolo. Brzy byla ale moje cyklistická kariéra ukončená láskou k pionýrům a dalším peklostrojům, takže jsem nikdy nevyzkoušel, jak chutná největší česká bajková „masovka“. No a ti, kteří jsou se mnou v kontaktu nebo čtou tento web vědí, že rok 2018 je moji první sezonou mimo silnice, takže nějaký to KPŽko jsem zkusit prostě musel.
I když jsem k němu přišel jak slepej k houslím, byla to sranda a slušná dřina. Řeč je o cyklokrosu! Technicky ani fyzicky jsem nebyl zrovna dobře připravenej, ale jako vhled do tohoto zvláštního, hodně komunitně orientovanýho sportu, to beru 🙂 Bez nějakého většího plánování jsem se zúčastnil tří závodů…
