První (mojí) zastávkou Českýho poháru v terénním triatlonu (ehm…) roku 2018 byl duatlon HusMuž (www.husmuz.cz) konaný u Prachatic, takže jsem to měl nedaleko rodinky. Organizátoři kolem Pilouškovic klanu odvedli supr práci a díky moc, bolelo to jako prase… 😃
Vešlo se… 🙂
Navážu na konec tohoto článku: „Za těch pár let, co se věnuju triatlonu, bych nečekal, že to řeknu. Ale terén mě baví! (*Zde je důkaz, proč bych nečekal, že to řeknu 😀 ). A přesně naplňuje to, co chci ve svém volném času zažívat…dobrodružství, srandu, dřinu, vzlety i pády. Brzy tedy uvidíme, co rok (sezóna) 2018 přinese 🙂“
Takhle vypadaly Vánoce 2017 v Pošumaví…not bad.
Voda je studená, fouká vítr, do toho zaprší…asi je tu podzim. A s ním i velmi krátká duatlonová sezona. Já jsem okusil zatím jen jeden v roce 2015 a to ten kutnohorský, takže bylo na čase přidat ještě nějak ten zářez…
Sportovní život je fakt fajn, když se dobře trénuje a závody pak vychází podle plánu. Třeba jako moje letošní Kbely. Jenže po Kbelech přišel zdravotní problém s iliotibiálním vazem na levé noze a celému běhání jsem mohl dát na pár týdnů vale. Takže jsem se začal „léčit“ kompenzačním cvičením, jógou, fyziem, atd. Trénink pokračoval aspoň v bazénu a jakž takž i na kole, když to počasí dovolilo. Předpoklad byl, že to dám dokupy zhruba za 6 týdnů, ale v sobotu 11. dubna jsem se probudil a řekl si, že ono už by to dneska mohlo jít…a taky že šlo.
V prvním výběhu všichni krom jednoho přede mnou…
JakubGlinz.com 