Když se řekne Írán, většina naší populace slyší Islám; terorismus; atomovky zakopaný v zemi; turisti, co se nikdy nevrátí; ty voe, tam je teďka ten ISIS, nee?
Pravda je taková, že stačí vypnout televizi, poptat se lidí, kteří jej navštívili, přečíst si pár cestopisů a najednou čtete o úplně jiný zemi, čím to? Našinci si rádi pletou Írán s Írákem. Jsou to sousední země, jedno písmenko v názvu – žádný rozdíl. Pokud hovořím o našincích, mluvím z vlastní zkušenosti i o mé rodině, přátelích, kolezích v práci…všech, kteří se až tak nezajímají nebo nezajímali o země mimo naši kulturu. Nemá cenu se dál pitvat v „PR“ Íránu v naší kotlině. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, kdo hledá informace, najde je…a že jich je dostatek.
Na motorkách už jezdím nějaký ten pátek, vždycky to bylo o motorkách a vždycky bude, ale doteď jsem na motorce nikdy necestoval ani neopustil naši vlast. Koncem roku 2012 jsem si koupil KTM 640 Adventure, na které jsem to chtěl změnit. Měl jsem hrubou představu o tom, že chci vidět krásnou přírodu, hory, klikaté silničky a místa ještě stále nezkažená západní civilizací – jinak řečeno trochu divočejší. Naplánoval jsem nám cestu na Balkán – Bosna a Černá Hora. Přítelkyně se tvářila, že pojede také, tak jsem tomu trasu uzpůsobil, takže ne moc off-roadu, ne moc dlouhé dny a nějaká ta sprcha. Pořád se ale tak trochu – podle mnohých – jednalo o ambiciózní první trip za hranice…Jak teda vypadal výlet dvou úplných zelenáčů (Jakub = Hajpr a Karolína = Kája) na nepohodlné vyklepané jednoválcové oranžové motorce?
JakubGlinz.com 