Duatlon Kutná Hora „CDuatláKH v Hutích“ 2015

Sportovní život je fakt fajn, když se dobře trénuje a závody pak vychází podle plánu. Třeba jako moje letošní Kbely. Jenže po Kbelech přišel zdravotní problém s iliotibiálním vazem na levé noze a celému běhání jsem mohl dát na pár týdnů vale. Takže jsem se začal „léčit“ kompenzačním cvičením, jógou, fyziem, atd. Trénink pokračoval aspoň v bazénu a jakž takž i na kole, když to počasí dovolilo. Předpoklad byl, že to dám dokupy zhruba za 6 týdnů, ale v sobotu 11. dubna jsem se probudil a řekl si, že ono už by to dneska mohlo jít…a taky že šlo.

DSC_0065

V prvním výběhu všichni krom jednoho přede mnou…

Duatlák v Kutné Hoře pořádá místní sportovní spolek „Club Deportivo Kutná Hora“ (CDKH), věděl jsem z výsledkový listiny, že se jedná o rodinný podnik s účastí na hranici 20 závodníků, trať prakticky za domem a startovné spíš symbolické. Takže vlastně proč to po zranění nezkusit, když to nepůjde, přijde bolest, bez ztráty ega, času a peněz hold půjdu zpátky domů 🙂 Distance běhu 5 km tvoří z 1/3 silnice a ze 2/3 zvlněný terén, 20 km silnice kolo (zvlněné) a znova stejný běh, ale v opačném směru. Plán zněl jasně. První běh poslouchat nohu, nekoukat moc kolem sebe na ostatní. Kolo by mělo jít bez bolesti (té chronické pouze :D), trasu jsem znal, takže jsem měl plán to rozjet v kopci v Malešově. No a druhý běh už tak nějak dokončit, opět, když to nebude bolet. Neriskovat v sebězích a tak.

 

Běh 1

 

Přišel start, nervozita téměř žádná, protože jsem díky naprosté spontánnosti tělu nedal ani čas stresovat 😀 17 závodníků a 1 závodnice jsme se seřadili a vyběhli (závodnice dříve :)). Já velmi zlehka, hnedka v prvním výběhu na předposledním místě…žádnej spěch…ale tempo nasadili kluci docela pěkný. Noha bez bolesti, takže jsem krásně každý kilometr zrychloval jako z učebnice (začátek 4:20 a konec 4:08), z poslední skupinky jsem se dostal velmi rychle a doběhl jsem tu, kde byli asi 4 závodníci cca 4-9 místo, nevím přesně, první 3 nám odběhli o minutu až dvě. Bohužel přišel nejostřejší seběh dne a tam jsem hodně zvolnil, takže mi zase ti 4 ze skupinky poodběhli o takových 20 vteřin. Nevadí. Držel jsem se dál plánu a vyplatilo se to. Doběhl jsem nakonec Roberta s číslem 7 těsně před depem. Čas 20:06 a GPS vzdálenost 4,64 km. Depo se mi nějak extra nepovedlo, hold to jsem ještě netrénoval, takže jsem „cvakal“ tretrama hezky na prázdno :))

DSC_0119

Doběh k 1. depu s Romanem v zádech, s kterým absolvuju zbytek závodu

 

Kolo

DSC_0123

Cvak..vedle, cvak…vedle…a tak pořád dokola 🙂

 

Prvních 400 metrů bylo po asfaltu kvality lepší polňačky, takže hodně obezřetně! Přede mnou byl závodník (asi jediný) na MTB, který samozřejmě ohledy moc brát nemusel a valil, co to dá. Střihnul jsem ho v prvním kopci na silnici. První fáze cyklistiky byla pořád mírně do kopce a mně se jelo dost mizerně. Hoodně mě pálily stehna, musel jsem jet dost frekvenčně, jinak to nešlo. Rychlost šnečí, ale pomalu jsem se přibližoval ke skupince přede mnou. Viděl jsem tam asi tři nebo čtyři kola. Blížil se Malešov…v něm je sjezd do esíčka na návsi, za ním krátká rovinka a hnedka prudký stoupák. V klesání jsem jednoho dojel, řádně do toho šlápnul a na rovince před stoupáním ho říznul. Přede mnou další dva blízko sebe. Přišlo stoupání, kde jsem si zafuněl a ty dva stáhnul. Paráda. Zapomněl jsem napsat, že na kole bylo hákování dovoleno. Neměl jsem zkušenost s tím, jak se to teda dělá, ale tušil jsem. Za kluky jsem se na chvilku pověsil, odpočal. Šlápnul před ně, zařadil se a oni hezky za mně. Až jsem po pár minutách uznal za vhodný, ubral jsem, uhnul ke krajnici a oni zase znova přede mě. Ahaaa! Takže na tom asi ani moc není 🙂 Jenže jak jsme si to takhle šlapali, přišlo mi, že mám na víc, takže po asi dvou střídání v trojici, jsem se rozhodl, že při mým střídání se do toho opřu a uvidíme. Přidal se jeden, druhej odpadl. Garminy ukazovaly zrovna kolem 47 km/h, byl to fičák, ale (opět) Roman se přidal a ve střídání jsme pokračovali, jen to tempo mělo pěkný grády – samozřejmě v mým necyklo-měřítku. Blížila se otočka v Košicích, takže jsem jen počítal závodníky proti nám. Dlooouho byli jenom tři, tak to jsem si říkal, že je až nějak moc dobrý, ale nakonec se přidali další tři, takže mi to vycházelo na 7. a 8. místo. Cyklistiku jsme s Romanem spolupracovali celou a nic se na pořádí nezměnilo, jen jsme předjeli jedinou ženu v poli, ale ta vystartovala dříve, takže OK! Do depa jsme dojeli prakticky spolu za 42 min, já jen asi trochu opatrněji vůči mý červený žiletce. Depo bych zvládl určitě rychleji, kdybych nezavazoval klasický tkaničky a nepil ještě přitom z bidonu z kola 😀 GPS trasa kola byla 22,8 km.

DSC_0194

Dojíždím opatrně do depa po rozbité silnici. Skvělá spolupráce s Romanem…

 

 

DSC_0197

Na „bajka“ by to byl ideál…naštěstí jen 400 metrů

 

Běh 2

 

Opět vybíhám s Romanem, děkuju mu za spolupráci na kole, moje první podobná zkušenost, tak jsem si radši potvrdil, jestli jsem to dělal správně. Před námi nikdo, za námi nikdo, běžíme dost na pohodu tempem přes 5:15…po chvilce si ale říkám, že se sice krásně povídá, ale soupeř je to jako každý jiný a ve finálním seběhu po panelce by mohl mít navrch, když já budu dávat bacha na koleno. Nejprudší kopec u rybníka teda v tomto kole vybíháme a tam začínám tempo pomalinku zvyšovat a i tentokrát je to krásně „negative split“. Romanovi se vzdaluju na 20 vteřin, 30 vteřin a finální seběh můžu v klídku na jistotu a s úsměvem pro fotografku 🙂 Druhý běh o cca 2 minuty pomaleji za 22.

DSC_0261

Levituju před cílem…s úsměvem a v pohodě 🙂

 

Shrnutí

 

Do cíle dobíhám v čase 1:25 hod na 7. celkovém místě. Roman o minutu později. Zjišťuju, že na 6. finišera mi chybělo jen 35 vteřin. Hmmm, ale říkám si, byl to jen trénink. Možná bych mohl příště míň kecat se soupeři na trati, co? 😀 Na prvního chybělo dlooouhých 9 minut. Dal mi hezky po 3 minutách postupně na běhu, kolu a druhým běhu. Nicméně ze závodu s úsměvem, hezky jsme se hecli hlavně na kole, naučil jsem se něco nového, ale hlavně – hlavně mě nebolelo koleno, což bylo vítězství největší a dostal jsem zase velkou dávku pozitivních pocitů do žil.

 

Po závodě jsem si byl doplnit „třetí disciplínu“ na místní bazén, abych vyzkoušel neopren Orca S5, kterej jsem pořídil někdy na podzim a prášilo se něj, na chudáka. Jaké milé překvapení, že se mi plavalo o dost snadněji s časy vždy o nejméně 10 vteřin na 100 rychleji než bez neoprenu, takže sprintovou distanci 750m jsem stlačil pod 13 minut. Já i neopren se teda těšíme na první triatlon do Poděbrad, kde si ověříme rozdíly mezi teorií a praxí 😀

 

Výsledky zde http://dacickeho12.wix.com/dacickeho12 za fotky převzaté z http://kackanem.rajce.idnes.cz/Duatlak_11.4.2015/ děkuji 🙂

Reklamy

2 thoughts on “Duatlon Kutná Hora „CDuatláKH v Hutích“ 2015

  1. PK

    Na tom kole jsi to valil fakt pěkně… já jsem ten, který odpadl, když jsi za to vzal 😉 Bylo mi jasný, že vzhledem k mým sjezdařským (ne)schopnostem byste mi stejně ujeli hned po obrátce, tak jsem se rozhodl se úplně neoddělat. Ať se daří i dál! 🙂

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s