Voda je studená, fouká vítr, do toho zaprší…asi je tu podzim. A s ním i velmi krátká duatlonová sezona. Já jsem okusil zatím jen jeden v roce 2015 a to ten kutnohorský, takže bylo na čase přidat ještě nějak ten zářez…
Nutno podotknout, že cílem bylo zpestřit si posezonní víkend, protože na nic jiného ambice nebyly. Trénink nic, jen Peťa pokračovala ve svém snažení. Já se válel a moc mě to bavilo 🙂
Čáslav 11.9.2016
Vyrazili jsme do Čáslavi, kde je duatlon už tradicí, závod byl zařazený i do mistrovství Středočeského kraje. I když šlo o menší závod a na startovní čáře jsem se nepovažoval úplně za outsidera, stačilo pár set metrů prvního 6 km běhu, aby tomu tak bylo 😀 Tempo, které nasadili kluci vepředu, se pohybovalo kolem 3:30 minut na kilák, což fakt nebylo v mých silách (nohách). Takže jsem se vesele propadal dozadu. Nasednout na kolo byla docela radost, hlavně depa mi tentokrát docela šly 🙂 Cyklistika o 30 km v okolí Čáslavi byla hezká, i když docela výživná, první půlku se sice pomalinku, za to ale neustále stoupalo. Po asi 3 km to vypadalo, že vytvoříme spolupracující skupinku ve třech, ale díky jednomu pokaženému střídání mi ten „lídr“ ujel a i přes mezeru jen pár metrů a fakt velkou snahu jsem ho nedotáhl. Jel jsem pak zbytek teda za svý. Druhý běh na 3 km byl už o poznání klidnější, jen na konci jsem si musel pohlídat dotírajícího Vavise… 🙂 V cíli jsem toho měl plný kecky. Krátký, ale výživný, navíc to pěkně peklo. Jo, podzim…skončil jsem někde v půlce výsledků.
Petin závod se vyvíjel o trochu líp, i přes fakt, že se jí udělalo blbě od žaludku těsně před startem. Asi dobře odložila přebytky nestrávených potravin, aby doběhla na 7. místě mezi holkama a 2. ve Středočeském mistráku! 🙂
Unhošť 17.9.2016
Do Unhoště jsme se vydali s berounskýma borcema bratrama Gojovýma, kteří přijeli obhajovat 1. a 3. místo. Počasí teda pod psa. Trasa byla ale nesmírně zábavná. Běh 2 a 2 km kolem rybníka s mírným kopcem do depa. Cyklistika cca 15 km v 5ti(!) kolečkách připomínala závody kritéria. Děsná sranda, utíkalo to fakt rychle. První běh jsem si hlídal druhé místo za Radimem (Gojem), díky rychlému depu jsem vyrážel na kolo jako první. Dotíral ale hnedka, s kterým jsme se chvilku střídali a hnedka nás doplnil Radim. S Radimem jsme se společně trhli, ale nestačil jsem mu. Myslel jsem si, jak už je to v pohodě, ale nechal jsem se vyškolit od skupinky za mnou, která mě dojela těsně před cílem cyklistiky a na druhý běh jsem najednou vyrážel až ze čtvrtého/pátého místa. Musel jsem to trochu osolit (tempo kolem 3:40-5), abych se zase vrátil za Radima, který měl ale už nesmazatelný náskok kolem 3/4 minuty. Přetahoval jsem se ale s o generaci starším Frantou Bulavou. Boj se rozhodl až ve finálním kopečku do finiše a nechal jsem ho za sebou o pouhý 2 vteřiny. Ten mi ale dal zabrat! 🙂
Peťa se rvala o vítězství mezi ženskýma, na kole udělala náskok, o který ale nakonec přišla v druhém běhu při souboji s členkou Maraton Klubu Kladno Gabrielou. Pěkně jí to běželo.
Spousta radosti a úsměvů na vyhlášení, všechno to probíhalo svižně a v rodinné atmosféře v Sokolovně. Pěkně strávené odpoledne.