Tak už je to oficiálně rok, co jsem „jakože“ triatlonistou. V Poděbradech to v roce 2015 začlo a letos jsem měl chuť se sem samozřejmě vrátit. Mělo to jen dvě pihy na kráse. První byl nedostatek tréninku koncem dubna a v květnu a taky pozměněná trať, takže už to nebylo moc k srovnávání proti loňsku.

Na startu se sešla samá velká jména, k mojí radosti ale hlavně kamarádi…Jirka, Katka, Miloš, Zdenda a další známé tváře, třeba Barborka nastoupila na její první triatlon. Zdárně mi dělala společnost Péťa, za což má velký dík. Někdy ty nervíky před závody dělají totiž své… :)) Celkově dokončilo 195 mužů a 32 žen.

Nemám přehled výsledků jednotlivých disciplín, ale dařilo se mi ve všech prostě dost průměrně.

Plavání 700m : Na start jsem se postavil poměrně sebevědomě a s výstřelem taky tak vypálil. Stačilo ale jen několik desítek metrů a solidně se to přes mě převalilo 🙂 Bitka hrozná. Technika nic moc a měl jsem poměrně i problém s orientací na bójky. Čas 13 minut tedy nepatřil mezi ty oslnivé 🙂

Depo 1: Stačila minuta a čtvrt na přeběhnutí ke kolu, svlíknutí neoprenu a výběhu ven. Tentokrát jsem si připravil novinku a to sice (konečně 😀 ) naskakování na kolo bez „zacvakávání“. Trénink den před závodem na ulici mezi obytnými domy se vyplatil! Bez chybičky 🙂

Kolo 25 km: Pozměněná trať proti předchozím ročníkům se mi líbila více. Kvalitní asfalt jel fakt parádně. Konec drncání. Jelo se mi vcelku fajně, první půlku jsem docela předjížděl a svištělo to kolem 40 km/h. Po otočce na kruháči směrem na Nymburk přišel dost pěknej protivítr a s ním zkouška psychiky. Ležet na hrazdě a nevzdát usilí, ale neuvařit se. Hlavně se nekoukat na tacho a říkat si, že bych měl jet rychleji než těch 30 km/h. Jo, wattmetr by to vyřešil (haló, sponzoři? 😀 ). Jel jsem skoro celé kolo sám a uteklo rychle, 41:27 minut a byl jsem zase zpátky v depu.

Depo 2: Hop hop a jsem v teniskách, není co dodat, 41 vteřin.

Běh 7 km: Máme tu moji parádní disciplínu, rozbíhám si to tak nějak na co jsem zvyklý, 4 minuty na kilák. Ale ejhle, dám tak jenom ten první. Najednou mě sluníčko bolí více než jindy, srdíčko taky buší a dál to tak nepůjde. Skoro nikoho nepředbíhám. Nezvyk. Takhle pomalu jsem už dlouho neběžel a vlastně se tomu nakonec ani moc nedivím. Forma na stromech neroste 🙂 Takže trasu jsem doběhl za 29 minut a nějaké drobné…

Celkově jsem se o fous vešel do první stovky, v kategorii mládežníků do 29 let 18. místo. Kompletní výsledky jsou zde.

Gratulace všem, co dokončili a hodně optimismu všem, kterým to tentokrát nevyšlo, nevadí, přece! Příště to půjde 🙂 Slušně to klaplo Jirkovi, 14. místo a minimální ztráta na špičku…za mě dobrý, gratulace!