Stejně tak jako čas letí i zima a pomalu začínám věřit tomu, že se dočkáme teploučka a triatlonu i v roce 2016! Ještě než se ale podíváme ven, je tu jedna „indoor“ akce…
A mluvím o Endurance Lab Indoor triatlonu! Před jedním rokem jsem měl možnost poprvé okusit kombinaci plavání, cyklistiky a běhu právě tam. Takže zopakovat účast i letos bylo žádoucí 🙂
Zdání možná klame, ale nervozita byla stejná jako před každým závodem…
Věděl jsem ale, že je to akce tak trochu na psychiku (přelož si volně třeba „na palici“), protože se celá akce koná v jednom krásném holešovickém obchodě na pár metrech čtverečních. Plavání ve sklepě ve větší vaně s protiproudem, cyklistika na trenažéru a k tomu běh na páse naproti regálu s botama. Takže…kdo vydrží tohle, nic už ho neporazí!
Plavání 500 m: Největší respekt jsem měl z plavání. Minule jsem se u toho trochu topil a měl jsem jeden z těch poooomaleeejších časů 🙂 Letos situace úplně jiná. Začal jsem s respektem na tempu 1:42/100m, ale nechal jsem si zrychlit až někam na 1:35, což už teda v bazénu neplavu. Očividně ve „vaně“ se plave malinko rychleji. Rezerva tam pořád byla, ale bylo to tempo pro mě příjemně rychlé… Bez žádné krize nebo potíží, naprosto v klidu a výsledný čas 8:03 min byl lepší více jak o 1:45 minut proti loňsku. Super!
Depo 1: Málem jsem hodil záda na kachlích, ale dobře to dopadlo a za 54 vteřin jsem šlapal na trenažéru.
Úsměv pro foťák se nekoná?! Jen bolest! Aneb časem to snadněji nejde, jen trochu rychleji…
Cyklistika 13,58 km: (Uváděných 15 km není úplně přesně, jak jde vidět z čísel níže.) Po plavání tradičně motání hlavy. Naštěstí se z trenažéru nedá zrovna snadno spadnout 🙂 Díky domácímu tréninku s watty na trenažéru jsem měl představu o mém možném výkonu, nicméně na wattbiku v E.Labu to šlo záhadně lépe a šlapal jsem více. Průběh cyklistiky byl v pohodě, až jsem se divil, ale jak se říká, neříkej hop…přišlo finální stoupání…s velkým S. Rychlost šla raketově dolů, já se snažil držet stejný výkon a nevšímat si ostatních čísel na monitoru. I když přiznám, bylo to demotivující jak blázen 😀 Konečný průměrný číslo výkonu 275 W mně překvapilo. Nicméně mu odpovídala taky vysoká tepovka, rezerv už moc nebylo, žádný flákání. Taky se závodil supersprint, žádný ironman, ne? 🙂 Oproti loňsku jistě zlepšení, ale díky jiné použité trase na CycleOps i jinému trenažéru to nemá cenu srovnávat v číslech. Čas 28:52 minut – spokojenost!
Kdo rád data, vualá: watty, tepovka, kadence, rychlost, stoupání, vzdálenost…
Depo 2: Po přezutí do běžeckého jsem chtěl vyskákat schody, ale brzo jsem pochopil, že e-e 🙂 Hezky s rozvahou v čase 00:34 min
Mu-ČiD-Lo. Doma raději nezkoušejte!
Běh 3 km se sklonem 5%: No, jak začít. Asi tak, že už po první minutě jsem ten zatracenej pás proklínal. Čas jakoby se zpomalil a každý kouknutí se na hodinky znamenalo posun jen o pár vteřin. Kdo neokusil běžet na pásu se sklonem, neuvěří. Nastavil jsem 12 km/h (myslím?) a cupital. Dost často jsem měl nutkání tam sáhnout a zpomalit. Ale nenechal jsem se unést okamžikem. Konec jsem lehce vystupňoval s podporou Péti, která přišla zafandit a Radka z E.Labu. Čas 13:34 min byl lepší o 22 vteřin proti roku 2015. Bral jsem to všema deseti. Hlavně už slézt z toho mučidla! 😀
V Endurance Labu znám všechny regály s botama…
Shrnutí: Už po doběhu jsem věděl, že jsem splnil cíl a dokonce ho překonal o celou minutu. Celkový čas těsně pod 52 minut. To znamenalo průběžné třetí místo. Měl jsem radost! Trénink je na dobré cestě, můj přístup přináší nějaké ovoce a tak v něm můžu směle pokračovat dál.
Nebudu lhát…hezký pohled. Tak jsem si vychutnal svých pár minut slávy?
Výsledky lze sledovat zde – výše uvedené jsou průběžné k 25.2.2016, závody probíhají (probíhaly) do konce března, takže finální výsledky vypadají pravděpodobně malinko jinak…
Update výsledků: nakonec byl jeden závodník kategorie M40 ještě přede mnou, čili jsem bral celkové 4. místo a v kategorii 3. místo. Děkuji Endurance Labu za hezké věcné ceny! 🙂
