Když jsem si přesně před rokem řekl, že „zkusím“ triatlon, věděl jsem, že se skládá ze tří disciplín a nějakého depa. Kolik to ale bude stát, jsem neměl tušení. Doufal jsem jen, že to bude levnější sport než ty motorky, které jsem do té doby dělal 🙂 Takže otázka je jednoduchá, ale těžko na ni odpovědět. Kolik stojí triatlon?

Jen máloco dělám rád napůl. Takže bylo jasno, že triatlon nechci jen „zkusit“, ale regulérně se do něj vrhnout. Na internetu najdete spoustu návodů jak s ním začít a že vám stačí vlastně plavky po bráchovi a favorit po tátovi, kterýho oprášíte ve sklepě, nafouknete galusky a hurá, jede se. Nechci se dotknout absolutně nikoho, věřím, že někomu může tenhle styl fungovat, jenže velké většině lidí takový přístup vydrží opravdu jen na závod či dva. Pak už se dá říct, že si „zkusili“ a pravděpodobně se budou koukat po možnostech, jak si život triatleta usnadnit lepším (= pohodlnějším & rychlejším) vybavením a pomůckami pro trénink. Jo a taky brzo pochopíte, že triatlon je taky malinko pozérský sport, takže všichni chtějí (chceme…) vypadat šik! 😉

Abych tady nechvástal nějaké obecné řeči, použiju můj případ jako ten modelový a budu mluvit v číslech, tvrdých číslech a ve slabé měně. Myslím, že se z toho dá docela dobře vycházet. Začal jsem úplně z nuly a neměl jsem zrovna moc na rozhazování…

Běh

Vybavení:

Měl jsem jen univerzální tréninkové tenisky na běh Nike Pegasus 30 vhodné hlavně na objemové tréninky, zvládnou různé povrchy, díky drsnější podrážce jsem s nima běhal i blátě, sněhu…už jsou na trhu novější modely, koupíte někde mezi 2500-3000 Kč.

Většina závodů, které jsem absolvoval, měly běžeckou část na silnici, případně šotolině, lesní cestě, apod. Pro závod jsem chtěl boty lehčí, nebylo nutné mít tak robustní, které mám na objemy. Pořídil jsem tedy Nike LunaRacer 3, což jsou rychlé závodní maratonky, které nejsou úplně hard-corové, jsou stále příjemně odtlumené, ale jejich hmotnost je fakt super (na webu 181g). Jako pírko. Cena už někde od 2000 Kč +. Cenné vteřiny při zavazování jsem ušetřil levným upgradem tkaniček za stahovací gumičky Orca za 200 Kč. Tyhle boty používám nejen na závody, ale taky rychlostní tréninky.

Trénink

Běžecký trénink je asi nejlevnější ze všech. Nezapočítal jsem ještě nějaké to oblečení na běh, které není 100% potřeba – dokud je hezké počasí. Čím je horší, tím více ocení běžec funkční materiály, které zahřejí, ale odvedou vlhkost ven a dovnitř už ne. Nezapomenout na čelovku a reflexní prvky – v zimě se bez nich venku neobejdete. Každopádně já jsem žádného trenéra na běh nevyužil, běhám s kamarády nebo sám, venku nebo na oválu, který je přístupný veřejnosti bez placení poplatků. Takže zadarmiko.

Cyklistika

Vybavení

Jednoznačně nejdražší vybavení na triatlon se týká cyklistiky. O tom není pochyb. Já jsem to udělal tak, že jsem si přečetl pár článků o nákupu kola a pak zhodnotil moje finanční možnosti. Dal jsem si částku 20000 Kč na nákup samotného kola, což je suma, nad kterou se většina lidí znalých spíše pousměje. Jeté kolo bylo celkem jasnou volbou. Sjížděl jsem inzeráty na cyklobazaru a hledal jsem primárně podle velikosti kola, ceny a potom jsem přihlížel k výbavě. Našel jsem jednu nabídku s tím problémem, že se prodejce nacházel dost daleko. Po několika měřeních na dálku jsem tomu dal zelenou a malinko riskl nákup bez předchozího vyzkoušení. Měření ovšem byla správná a doma mi stála nablýskaná italská karbonová silnička vybavená převážně komponenty Shimano Ultegra a Dura-Ace, čili kvalita. Co ovšem nestálo za řeč byla kola poskládaná tak nějak z vše-chuti komponent pochybné kvality – nebo spíš míry (přemíry) opotřebení. Takže časem jsem začal chápat, že bude třeba do kola investovat. A taky jsem zjistil, kolik že všechny ty nablýskaný komponenty stojí a že to kolo za dvacku mě taky může stát najednou dvakrát tolik! 🙂 Když to zkrátím. Ne všechno, co by se vyměnit mělo, jsem vyměnil. Kazeta i převodník to ještě daly, takže pro první sezonu zatím stačil nový řetěz (700 Kč), ložiska ve středech (900 Kč), brzdové špalíky (550 Kč), pneumatiky Michelin Pro4 (2600 Kč) a duše (zdarma). Triatlonově specifické doplňky jsou nástavce na řídítka (1700 Kč) a sedlo ISM (3600 Kč). Je ale zřejmý, že s další sezonou už půjde o obnovu celého osazení pohonu a velkým otazníkem jsou kola, který mi přinesly nejednu vrásku díky praskajícím drátům – samozřejmě vždy, když se to hodilo úplně nejmíň.

Když to shrnu…ve výprodejích jsou základní modely triatlonově specifických kol, většinou s alu rámem a karbonovou vidlicí startující na 30000 Kč – dost bych takový nákup zvážil proti tomu, který jsem udělal před rokem já 🙂

Samozřejmě nesmím zapomenout na potřebný vybavení ke kolu…tretry (1000 Kč použité), helma (2000 Kč), brýle (1000 Kč) oblečení letní (2500 Kč), zimní, pumpa, nářadí…

Trénink

Cyklo trénink nebude o moc dražší než ten běžecký, nepočítám-li opotřebení materiálu. Jen s sebou na tréninky už vozím nějaké to palivo (jonťák, tyčinky, občas i na vyzkoušení gel), ale moc jím na tréninky neplýtvám. Jen je dobré mít všechnu výživu vyzkoušenou na závody. Určitě dobrým pomocníkem pro trénink je trenažér. Počasí nebo světlo venku pak už nebude element, který by můj cyklo trénink nějak ovlivnil. Investice různě vysoká (4000-10000 Kč). Pořídil jsem Taxc Flow z druhé ruky v záruce za 6500 Kč.

Plavání

Vybavení

Triatlonové plavání dost často vyžaduje neopren, takže tam jsem musel rozbít prasátko a pustit cca 6000 Kč za neopren Orca S5, pod něj přijde kombinéza – tu jsem vzal taky od Orcy za nějaké 3000 Kč – jedna z nižších řad. Čepička, brýle…to jsou ty nejmenší investice v řádu stovek korun, často se dostávají zadarmo na závodech. K tréninku je dobré dokoupit plavecké pomůcky (piškot, desku, packy…dohromady cca 1200 Kč), což jsem ještě neudělal, protože je mám k dispozici na místním bazénu v Kutné Hoře zadarmo. Navěky to ale takhle nepůjde 🙂 Zkusím se zeptat Ježíška… 😀

Trénink

Když zrovna není sezona venkovního plavání, nezbyde nám než využít plaveckých bazénů. Asi každý ví kolik to stojí…někde mezi 70-120 Kč na hodinu. Kdo plave často, určitě se vyplatí permanentky, případně členství v klubech. Co se ale vyplatí úplně nejvíc, je karta Multisport. Jsem rád, že ji můžu využívat (v době psaní tohoto článku…) a šetřit tak tisíce korun.

No a pokud neumíte plavat a chcete se to naučit – nebo aspoň zlepšit se jako v mém případě, není nic lepšího než zkusit najít osobního trenéra plavání nebo zajet na plavecký kemp. Díky tomu, že bydlím na maloměstě, trenér(ka) mě nepřišel draze, cca 170 Kč na lekci, jestli si vzpomínám dobře. To je opravdu minimum, pod které se nedá dostat…Triatlonové kempy orientované na plavání třeba u Etriatlonu vyjdou bez ubytování, stravy a dopravy něco kolem 2000 Kč, čili se vším všudy to bude spíš k 4000 Kč. To už není úplně levná záležitost, ale stojí za to absolvovat aspoň jeden za sezonu. Může to hodně pomoct vaší technice…a je tam spousta srandy, jídla, piva… 🙂

Doplňky

Tak tady mám naprosto jasno, i když se mnou nebude dost lidí souhlasit. Sporttester s GPS je pro mě fakt nepostradatelným kamarádem při tréninku i závodech. Stojí ranec. Zase jsem socansky koupil použitý Garmin 910 XT, ale byl to luxusní deal se spoustou příslušenství a jasným původem. Za cenu 5500 Kč to byl výborný kup…běžně v bazaru spíše kolem 7000 Kč, nový cca 11000 Kč, ale je již nahrazený novější 920kou, která je fakt vymazlená, ale cena 14000 Kč není pro každého. 910ku používám na všechny disciplíny a to včetně těch netriatlonových – např. při horské turistice.

No a pak tu máme závody…

Menší či větší, domácí nebo zahraniční – tady bude rozpětí finanční náročnosti opravdu veliké. Malé lokální závody, které ovšem nepostrádají nic na atmosféře (jako třeba Železný chlíst) vás na startovném přijdou do pětistovky, spíše tři, čtyři stovky. Nezapomeňme na pohonný hmoty, něco k jídlu pro vás i doprovod…výživu na takto krátký závod moc řešit nemusíte, ale i kdybych přeháněl, vejdete se do dvou stovek. Sakumprásk, když budete cestovat např. 50 km tam a zpět, budete někde na 1000 – 1500 Kč za den strávený v krásném prostředí a užijete si atmosféru nefalšovaného „gulášového“ triatlonu, jak mu rád říkám (tady se dočkáte spíše prasátka…!).

Horší to bude se závody delšími, většími. Startovné spíše začíná na 1500 Kč, závod trvá kolem 5 hodin, takže bez výživy už se to moc nedá, nechcete-li, aby vám došla šťáva (500 Kč) a doprovod vám toho za tu dobu taky sní více 😀 Za takovou větší akcí se často i cestuje dále, musíte někde přespat (penzion, kemp, hotel…). Takže se vám bude hodit mít připraveno na takový den (spíše víkend) tak 4000 Kč a více…

A co v zahraničí?

Výše jsem mluvil o našich českých závodech nepodléhající žádnému brandu. Zahraniční závody délky polovičního ironmana vás přijdou na startovném cca od 100-120 €. Přidáme-li ale „prestiž“ v podobě loga brandu Ironman či Challenge do hlavičky závodu, připravte si na startovné od 220 € za půlky, no a pokud byste rádi na „celého“ IM, pak částku jednoduše násobte dvěmi. Nechám už na každém, aby si kalkuloval náklady na cestování do cílové lokality, ubytování, stravu…jo, panečku, docela to naskáče, že? 🙂

Tolik zhruba k nákladům spojeným s tímhle koníčkem. Levný sport to není, to ne. Dá se ovšem provozovat za přijatelný peníze, když se „spokojíte“ se závody, které nejsou příliš daleko od domova, nebo nejsou z těch prestižnějších. Jakmile se ale začnete „koukat“ po něčem větším, známějším, delším…rozbíjejte prasátka. Spíš pořádný vepříky!

Triatlon je ve světě mašina na peníze. Především pak závody Ironman. Pro mnoho lidí je brand Ironman synonymem pro triatlon. Skvělý marketing, promyšlený žebříček hodnocení atletů pro kvalifikace na mistrovství světa, celebrity zvané na závody a samozřejmě také výborně promyšlené organizování IM akcí po celém světě – to všechno jsou důvody (komerčního) úspěchu této společnosti. Náklady pro běžné lidi (Age Groupery) jsou ale velmi vysoké. Až se mi zdá (a možná v tom nejsem sám?), že jsou tyhle závody pomalu ale jistě záležitostí elitních finančních skupin lidí. Nám smrtelníkům zbývá několik možností, jak se s tím vypořádat…dál rozbíjet prasátka (jsou-li stále plná), nebo hledat alternativy nebrandových závodů, kterých je naštěstí stále plno.