Nelehké začátky enduro sezony…nebo spíš kariéry? :D

Žádné začátky nejsou lehké, to je jasný jak facka. Jak bychom si asi pak vážili výsledků snažení, kdyby všechno šlo samo? 🙂 No a tak nějak to mám já s tím endurem…

Enduro na Zadově. Foto: Míra Špičák

V první části sezóny jsem se ZÚČASTNIL 3 enduro závodů – popořadě Trutnov Trails enduro v dubnu, Blinduro 500 v květnu a Enduroserie Zadov v červnu. Záměrně zvýrazňuju slovo zúčastnil, protože o nějakým závodění nemůže být řeč. Aspoň teda ne v tom smyslu závodit proti někomu, nepočítám-li mezi největší soupeře sám sebe. To ale neznamená, že bych si ty akce neužil, nebo měl špatnej pocit z mojí účasti “mezi páskama”.

Jsem opatrnej, tudíž i pomalej, ale…jedno velký ALE: daří se mi plnit předsevzetí z letošní zimy, kdy jsem se několikrát ošklivě rozvěsil, že budu domů dojíždět ze závodů celej v jednom kuse. Posouvám teda limity a schopnosti opravdu šnečím tempem, s rozvahou, ale za to konzistentně 🙂

A tady pár postřehů letem světem:

Trutnov Trails Enduro (Duben)

Janča, 1. RZ, první enduro v životě! Foto: Trutnov enduro

Oficiálně tedy moje první enduro vůbec a aby toho nebylo málo, tak i mojí Janči. Nejedna romantická duše zaplesá, když řeknu, že jsme si domluvili společnou účast na našem prvním rande v únoru, hehe! 🙂 Závodů už jsem jel docela dost, ale poprvé tohodle formátu. Místní závod se jezdí v předem daných intervalech stejně jako závody světového poháru. Takže závodí ses v RZtách (rychlostní zkoušce), ale na přesun mezi nimi jsme taky měli stanovený čas.  Nějaká nervozitka byla. Moc nám ani nepřidalo, že jsme nestíhali trénink na RZ č. 2, protože Janče nehodlala fungovat správně sedlovka a tudíž jsme opravou (díky moc za pomoc v zázemí závodu!!) ztratili příliš času. Ale určitě tam nebude nic, co by nás překvapilo…hahaha! Oba jsme jeli Hobby kategorii, kde jsme měli připravené 4 RZ, Eliťáci o jednu hodně přísnou navíc. Dost se nám líbily, částečně závod využívá ty stálé traily, ale určitě ne víc než 40%.

Tak jistě si člověk umí představit i akčnější okamžik na fotce! 🙂 Foto: Trutnov enduro

Hrozně se mi líbila hrabanka na RZ1 a RZ2. Je to docela úsměvný, ale vlastně jsem na takovým povrchu ještě nikdy nejezdil! Na RZ2, kterou jsem jel “na oči” samozřejmě přišlo několik překvápek, u jednoho sjezdu z kamenů jsem se podíval doprava, kudy ani stopa nevedla a když jsem viděl ten sráz, lekl jsem se a zastavil. Kdybych pak věděl, že to vede rovně, nemusel bych potupně (A PŘED FOTOGRAFEM!) tlačit 🙂 RZ3 byla krásná a kdybych snad neměl problém s utaženýma zatáčkama kolem nohy cca v ¾ trati, řekl bych, že se to docela povedlo. Zpestřením na konci byla série schodů, na který jsme jeli už docela slušně rozjetí, takže pěkně hupsaly…o to víc, když mi za zády funěli další dva kluci, nešlo povolit plyn 🙂

Cítíte tu atmosféru? 🙂 Foto: Trutnov enduro

RZ4 byla převážně na černým trailu Pod Jeskyňkou, ten mě baví a i tentokrát tomu nebylo jinak. Ze všech RZ jsem právě tu jel nejlíp. Obávanou Whistler sekci měli hoši v Elite povinnou, což mi přijde trochu zvláštní a moc se s tím nestotožňuju, i když se to netýkalo mě osobně, protože Hobby měli alternativní variantu. Na trénování trialu dobrý, ale sem to podle mě nepatří. Hlavní problém vidím v tom, že pokud to eliťák nechtěl jet (a že jich pár bylo), vznikaly nebezpečný situace ve chvílích, kdy se snažil to nějak dolů “tlačit”. Zakončení 4ky stylově průjezdem tunelem, kterej je faakt úzkej akorát na řídítka a bylo hotovo! V cíli už čekala Janča, která si to maximálně užila, celý závod jela ve společnosti dalších enduristek a chválila si jak závod, tak svůj výkon, kdy předzávodní nervíky uklidnila a jela všechno na první dobrou a na jistotu. Navíc super výsledek! Šikovnááá! :-*

Blinduro 500 Lipno (Květen)

Foto: Blinduro – masssakr na poslední nedělní RZ

Blinduro dle všeho slibovalo dva dny závodění na oči bez předchozí možnosti prohlídky trati nebo tréninku v hlubokých šumavských lesích kolem Lipna. S Jančou jsme se samozřejmě dost těšili, na menu totiž měly být tratě vhodnější pro novice jako jsme my. Počasí si s náma slušně zahrávalo, kdy předpověď na sobotu už vypadala docela blbě. Pořádně jsme se navlíkli, abysme se následně zase začali po chvíli šlapání svlíkat. Déšť se nám v sobotu prakticky vyhnul. RZty byly nádherný, co k tomu říct. Snad jen to, že teda pro nějaký začátečníky zrovna moc nebyly! 😃 Blinduro nám totiž meziročně prý docela přitvrdilo…mně to nevadilo, tratě byly zábavný, ale nemůžu říct, že bych dva dny jezdil bez ztráty kytičky, to ne 🙂 Spíš než o pády šlo o různý záseky v pasážích, kde člověk nezkušený prostě moc nevěděl co, kudy a jak. Jo, jezdit na oči, nebo spíš na slepo, není úplně tak easy.

Představte si, jak vidíte svoji holku si lehat do bláta a během půl vteřiny taky jdete… 😀 Foto: Blinduro

Jojo, bláto bylo, bláto klouzalo! Foto: Blinduro

Každopádně RZty byly jedním slovem fakt fresh! Krása střídala nádheru, tuny a tuny hrabanky, že by se dala kydat. Do toho spooustu kamení a lesního porostu a samozřejmě nějaký to bláto nechybělo. To převážně v neděli, kdy teplota spadla někde mezi 5-10 stupňů a poprchávalo nebo regulérně pršelo nonstop 🙂 Nabalený jsme byli, co to šlo a stejně jsme byli durch. Co je určitě na místě zmínit je, že krásu a náročnost Blindura spatřuju v náročnosti transfer. Chceš krásnou RZtu? Třeba z vrcholu Luč? Ano, zařídíme. Ale nahoru po svejch a to si piš, že si to kolo nahoru budeš muset vynést třeba na zádech…! A taky, že jo. S Jančou jsem nestartoval společně, ale asi v půlce soboty jsme se potkali a pokračovali spolu. Vzhledem k nedělnímu počasí hodně, ale fakt hodně lidí odstoupilo. My ale nevzdáváme, nejsme z cukru a už jsme mohli razit společně. Janče jsem dělal takový garde, když jsem startoval za ní, aby měla dostatek času a nikdo na ni ze zadu netlačil. Závodění jsme moc nehrotili, ale bahno jsme si užívali plnými doušky (možná doslova…). Jednou za čas i holky jsou rády za prasata! 😃 Kdo by to byl tušil, že se mi těsně po RZ3 v neděli samovolně utrhne přehazka na půjčeném kole od Petra? :/

Ještě kousek a je v cíli. Foto: Blinduro

Foto: Blinduro

Foto: Blinduro

Tímto bych rád poděkoval třem osobám – Petrovi za důvěru při půjčování kola. Vše jsme napravili a snad dobrý 🙂 Jardovi na trati, kterej mi pomohl kolo uvést do stavu, kdy jsem za sebou aspoň netahal přehazovačku a řetěz a poslední RZtu č. 4 jsem mohl absolvovat jako slavnej Aaron Gwin bez pohonu (chybí mi ale to vítězství, hm…). No a samozřejmě Janče, protože mi zásadně pomohla se dostat do cíle! Za to ji nejspíš odměnila karma, protože se stala, alespoň na chvíli, mediálně řádně profláklou, protože její fotka visela na titulce předních bikových serverů jako je mtbs.cz nebo bikeandride.cz!

Naše celebrita 😀 Foto: David Peška

Oba jsme si to fakt užili. Organizace, tratě, transfery, příroda, lidi…prostě se těšíme na další Blindura!

Endurosérie Zadov (Červen)

A zase tu máme moji oblíbenou Šumavu, paráda! Na Zadově jsem ještě před rokem proháněl KPŽtkáře a hle, letos úplně jiný kafe. Nehodnotím lepší nebo horší, nicméně KPŽ Zadov (můj report) není zrovna zajímavý závod, ale o místním enduru bych to rozhodně netvrdil! Moje chápání rozdělení kategorií enduroserie bylo takový, že hobby jezdí 4 RZ a elite jezdí 5 RZ. Proto jsem se přihlásil do elite. Tak to je, když při přihlašování na závod ještě nejsou k dispozici propozice (malinko fail). Jakým překvapením bylo, že hobby i elite jedou stejný počet RZ, stejné úseky a mají dokonce i stejný časový limit. To mi hlava nebere, sorry. V takovém případě bych jel samozřejmě hobby. Sobotní tréninky byly asistované lanovkou pro ty, kdo chtěl. Chtěli všichni. Teda kromě mě. Nějak moc letos našlapáno nemám, takže jsem využil tréninkový den i k tréninku. A docela vostrýmu, nutno říct. Za těch 5 RZ jsem si šlápnul 1000 výškových, takže jsem to večer trochu cítil. Ale hrál jsem tvrďáka a nedával jsem nic znát :)) Tentokrát píšu v jednotným čísle, protože jsem nějak osiřel a neměl žádného parťáka. Janča zastala moje rodinné povinnosti, protože byla zraněná a nikdo další s náma nevyrazil. Aspoň, že na místě už se pár známých našlo 🙂

Vysypané kamení a hurá na zídku…Foto: Matěj Liner

Závod samotný bych pak rozdělil na dvě části – RZ1 a RZ2 “do zídky” v půlce a pak zbytek. Přijde mi, že si ty největší špeky na nás připravili právě do první půlky. Místní stavitelé se vyžívají hlavně v rock gardenech, kterýma byla posetá hlavně dvojka, ale byla k nalezení i na jedničce a trojce. Na jedničce nechybí pověstný Temelínský drop a dost rychlých, prudkých pasáží s kompresema. Udělal jsem několik větších záseků, takže slaboučké. Ve dvojce jsem nějak přečkal rock garden, kterou jsem si nedokázal natrénovat na čistotu a pak už jen doufal, že ustojím kamennou zídku, kde jsem volil variantu “nic nevymýšlet a jet rovně”, která oplývala především jednoduchostí plánu a nakonec docela i provedením 😃 Zbytek závodu už byl enduristickou radostí i pro mě, celá čtyřka pro mě byla úplným synomymem pro 100% RZtu. Start z rampy jak na svěťáku DH, velká rock garden, dlouhý, dlouhý čerstvý úseky v lese, místama s pěkným sklonem a ani skoky nechyběly. Čtyřka měla nějakých 5,5 minuty, prostě boží! Celej závod jsem zvládl zajet na jistotu bez nějaký krizovky, takže i pomalu, v rámci elity VELMI pomalu, ale hnedka po odjetí RZ5 (která byla taky peckovní!) jsem se mohl plynule přidat k rodinný oslavě bez přidaných obvazů, apod., takže celková spokojenost… 🙂

Endurosérie na Zadově mě mile překvapila, profesionální organizace, supr tratě, občerstvení…uvidíme, zda to bylo klukama z Šumavy, kteří závod organizují, nebo má endurosérie celkově laťku docela vysoko? Určitě budu moct říct v druhé půlce sezony, stay tuned!

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s