Xterra Czech 2018 – návrat toho nejlepšího na jih Čech

Tak a je to za námi. To nejlepší, co se z terénního triatlonu dá vidět, jsme viděli v červenci v Prachaticích. 7 ze světový TOP10 dorazili k nám na Šumavu. Tak to je parádní reklama tomu, jak v Čechách umíme dělat závody a tak nějak zábavu kolem k tomu taky 🙂 Že jsem se na závod těšil jak malej asi nemá cenu vysvětlovat. Od jara zaplaceno, o motivaci nebyla nouze, trénink směřoval k dni D, 15.7.2018!

Prachatice s Vaškem (omluvte prosím jeho Dura Ace dres, ještě nedostal rozum…)

Samotnýmu víkendu, kterej byl pojatej ve velkým stylu, předcházelo samozřejmě hodně potu a krve, možná i nějaká slzička padla 😀 Využil jsem nabídku Michala Pilouška Jr. k předzávodnímu projetí cyklistické trasy někdy na jaře. Možnost měli všichni zvědaví na to dílo. Projetí bylo docela náročný a rovnou přiznám, že byly sekce, kde jsem měl dost práce udržet se na kole 🙂 Takže to by bylo nezávodní projetí trasy. Jak to bude vypadat s tepovkou 170? 😀

Krása střídá nádheru…

Letní dvoutýdenní dovolenou jsem si naplánoval tak, že byla xterra jejím vyvrcholením. Trénink, odpočinek, pojezdy po Šumavě…tak jsem trávil čas. A nezapomněl jsem samozřejmě ani na Prachatice a Křišťanovice, abych si trasu pořádně osvěžil a technický úseky si dal několikrát. Tady mi pomáhal i Vašek Maleček, kterej byl můj parťák pro tuhle akci. Stejně jako já – přeběhlík od silničních sousedů 😀

K Prachaticím patří legendární naprosto luxusní (nikoliv drahá) Indická restaurace! Mňaaaam!

Poslední a 100% najíždění trasy. Cítil jsem nirvánu…

Takže trať okouknutá, kilometry a výškový metry v nohách byly…nezbývalo než…

 

…onemocnět.

To chceš…

Jo, čtete správně, tři dny před závodem akutní rýmička. Naštěstí žádný teploty a tak, ale nevypadalo to vůbec růžově. Rýma, kašel, zombie look. S nasazením všech léčebných zbraní – těch přírodních a osvědčených (včetně sauny…), jsem se nakonec na start ale postavil…rozhodnut se neutopit, kolo jet s rezervou a na běhu se uvidí, jestli se poběží, nebo zda vůbec budu mít ambice dokončit. Startovní číslo 111 mohlo přinést alespoň trošku štěstí!

Není nad pořádnej support od kamarádů… 😀 😀 (Po sauně jsem začal vypadat docela k světu…každému funguje něco jiného)

P.S.H.

Při plavání, které bylo ve dvou okruzích, celkem 1500m v neoprenu, jsem se pěkně rozkašlal do vody, takže o černý myšlenky nebyla nouze. Naštěstí jsem to nějak rozdejchal. Při přeběhu do druhého kola jsem si strategicky počkal, až se mi uvolní prostor na mole, abych mohl hodit tuze kráásnou šipku 😀 Čas 28 minut bez překvapení byl podprůměrný, 112. čas znamenal, že za mnou zůstala už jen čtvrtina závoďáků…

První depo zoufale pomalé, ale to bylo prostě moje rozhodnutí usušit si ruce, nohy, se oblíct do ponožek, rukavic … :)) 3,5 min. Po prvním depu jsem se propadl ještě hlouběji na 121. místo 😀

No ale už na kolo, těšil jsem se moc. Trasa Prachatické Xterry je prostě boží, krásné přírodní technické úseky střídají jezdivé šotoliny, ale stále je to nahoru nebo dolů 🙂 Každopádně vše utíkalo tak nějak rychleji, než jsem si myslel.

Těsně po plavání…většinou obtížné chvilky. Očividně! Foto: Tom Mayer / Xterra.cz

Prvních 10 km, po kterých následuje občerstvovačka, uběhlo až neskutečně. Po nich přijde slušně náročný výjezd ze Záblatí, kterej je jednak technicky ne úplně easy a sklon hovoří jasně: kašpárek game 😀 Tam jsem si věřil, měl najetou stopu, chtěl jsem být první v nejtěžší části. Byl jsem zapracovaný ve skupině cca 5 lidí. Takže jsem do toho šlápl, vynechal občerstvení, zbaštil vlastní gel a šel před ostatní. Bohužel po pár minutách nohy začly vysvětlovat, že to dneska fakt nemůže být 100% 🙂 Trochu jako debil jsem předjel jednoho chlápka a následně mi chcíply nohy. No, stane se, sorry. Každopádně jsme to všichni zvládli bez ztráty kytičky, ale člověk by tam nechal plíce…kdyby už nebyly v prd…i tak! Biková část byla teprve v 1. třetině z 32 km. S dalšíma kilometrama jsem se rozjel a i nohy začaly lépe a lépe spolupracovat a předjíždělo se…asi nejtěžším úsekem biku je tzv. Prachatický hřebínek, úsek s úzkým trailem plným větších kamenů a kořenů, které dají zabrat nejednomu. Předchází mu ale krátký, nicméně neskutečně prudkej výjezd, kterej jsem nakonec zvládl jenom v tréninku a v závodě i přes všechnu snahu a fandění fanoušků se mi splašil můj Canyon a neudržel jsem ho v kýženým směru rovně nahoru :)) Hřebínek už vyšel solidně, následný traily nahoru i dolů taky parádně a finální sjezd z lesa jsem se dokonce blýskl časem hnedka za mistrem světa Ruzafou! Ach ty malé radosti…trvající 40 vteřin…musíme je nacházet, že 😀 Každopádně celkově bajkovačka to byla luxusní, žádný MTB závod by se za ní nemusel stydět! A nakonec ani já…až na detaily mi to sedlo a do druhého depa jsem 81. časem (1:46 hod) stáhl 28 míst.

Foto: Tom Mayer / Xterra.cz

Druhé depo na historickém náměstí v Prachaticích mělo neskutečnou atmosféru! Docela kotel 🙂 S tímhle už jsem problém neměl a po minutce v depu jsem zaregistroval moji rodinu fandit, což mě samo sebou moc potěšilo!

Cyklistiku jsem měl detailně nastudovanou, ale běh jsem z přípravy úplně vynechal…ostatně co by na té desítce mohlo být tak zákeřnýho, hm? No, něco přece. Po výběhu z Prachatic po asfaltu jsme zamířili přímou kolmicí do kopců a byl jsem v řiti, ale úplně 🙂 To nebyl běh, ale horolezení prvního stupně! Zoufale jsem hledal místa, kde bych nohy rozběhl…a zrovna moc jich nebylo. V tu chvíli jsem byl už tak nějak srovnaný s tím, že se dneska nezávodí, ale dokončuje se ctí. No a hlavně abych Vaška nechal za sebou (ale pšššt!) 😀 V tomhle duchu jsem to doklepal i ve druhém kole a zaběhl si nejdelší desítku v životě za 1:07 hod! Čas hluboko na chvostu a předběhlo mě v celkovém pořadí 11 lidí.

Mou mezinárodní slávu zachovává ofiko video na YT – 1:29 min

Cílová rovinka mi udělala ohromnou radost a že jsem skončil 104. ze 153 mě dneska fakt netrápilo. Byl jsem tam, zažil jsem, dokončil jsem…v relativně dobrým stavu, což byl hlavní úkol dne.

Hoši dneska ne moc výkonní, ale happyyyy!

Celej Xterra festivalový víkend byl jedním slovem boží. Koncerty PSH a Bena Christovaa byly super zpestřením, samozřejmě pro někoho tím hlavním a žádnýho triatlonu si nevšimli 🙂 Vyhlášení hvězd ve mě vyvolalo slušnou hrdost, protože vidět Helenu na stupni nejvyšším, Lukáše Kočaře, Karla Zadáka na podiu mezi top 5…aaah, prostě velká radost, že tam jsme! Světová třída a věřím, že popularita xterry půjde jen nahoru a snad i díky tomu, že budeme mít zástupce mezi těmi nejlepšími jako dříve s Honzou Kubíčkem!

Výsledky jsou k nalezení ZDE

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s