Krušnomaní cross triatlon v Mostě se odehrál jen týden po marodné Xterra Czech. Bylo mi sice lépe, ale i tak jsem tušil, že by mě organismus nepochválil za dlouhej závod. Přehlásil jsem se teda na poslední chvíli na kratší variantu závodu „sprint (400-16-3)“, která obvykle trvá cca přes hodinu…brother in arm Vašek byl na startovce taky!

Není lepšího plánu než vyrazit na nedělní závod už v sobotu a pořádně se rozhlídnout kolem, projet si trasu a užít si letního kempování u vody. Vodní areál Matylda, který vzniknul rekultivací po povrchových těžbách je určitě dobrý místo pro tenhle tip 🙂 Z tratě jsme byli docela nadšený, prudký kopce, ale dostatek techniky, singlíků, kořenů, kamenů…no prostě bajkovačka. Ačkoliv triatlon, tak super MTB trasa! Večer samozřejmě nesměl chybět carbo-loading, ale tím burgerem a dortíkama si nejsem úúplně tak jistej, jestli jsme to trefili. Nicméně prostě…my to takhle hold rádi. Bašta za náma, hurá zakempit nad Matyldou.

Ráno při prezentaci jsme potkali tým organizátorů Gigathlonu, který se bude jeden den ze dvou taky konat v Mostu. Výborný výběr lokality, Honzo! 😉 Tým TTT zde bude mít už tradičně slušné zastoupení.

Přišel čas závodit. Na startu sprintu 90 závodníků, to je naprosto krásné číslo!

Plavání v příjemné vodě bez neoprenu. 1 okruh nějakých 400 metrů…plaval jsem chvíli s Vaškem, ale na první bójce jsem se nechal amatérsky zavřít. Tempo mizerný, nejsem si jistej volbou vhodného oblečení na plavání bez neoprenu, aneb asi ta moje komboška k tomu moc nebude. Čas mírně pod 9 minut hned z fleku znamenal zásek na čelo 3 minuty! :)) Z vody jsem šel jako 22.

V 1. depu jsem poplácal parťáka po zádech, už tam byl přede mnou a na trasu MTB se vydal dřív 🙂

Hned po usednutí na bajka jsem měl jasno. Neberu zajatce. Rudo před očima. Papírově pouhých 16 km zněly snadno. Ale už jsem věděl z najíždění trasy, že tohle není žádná projížďka po polňačkách, že…rychle jsem začal usekávat ze ztráty z plavání. Jediným místem, kde to nešlo, byl krátký, ale zábavný singl mezi stromy po pár kilometrech, kde jsem sice chtěl rychleji, ale nebyl prostor. Každopádně hned za ním začlo jedno ze tří hodně výživných stoupání a prostoru pro předjíždění bylo najednou až až…druhé stoupání si nějak významně nepamatuji, ale to třetí zvané „Podlesí“ se vrývalo pod kůži neskutečně.

Dokázal jsem i tady ještě ukrojit z času a už jsem se těšil na technické sjezdy v poslední části okruhu. Ty prostě nemaj chybu a nehorázně jsem se bavil. Díky tomu okruh utekl jako voda a už jsem byl u ní – u vody 🙂 Zbývalo jen časovkářsky oblítnout po asfaltu Matyldu a byl jsem v depu. Čas 50 minut (přesněji 48 minut bez započítanýho depa) a pořadím jsem se posunul o 16 míst na 6. flek.

Druhé depo bylo hodně zmatené. S kolem jsem tam postával u špatného stojanu a logicky nemohl najít moje místo. No jo, kyslík zásoboval především další svaly než mozek…očividně 😀

Do běhu jsem byl odhodlaný dát vše, co zbylo. Po výběhu z depa byl kousek rovinky a hnedka pěkný kopec doleva. Poté rovinka vpravo, mírné klesání vpravo se zlomilo v prudký seběh kolmo k vodě a pak už podél vody rovinka do cíle. V běhu mě provázel štafetář, který mě uklidňoval, že s ním závodit přece nemusím… 😀 Vystřídali jsme se v táhnutí, což bylo milé, ale nějak jsem jeho tempo nedokázal udržet. V seběhu jsem ho před sebou stále viděl…na rovince u vody jsem ze sebe přece jen dokázal ještě vymáčknout nějakou rychlost a jeho i Tomáše Martínka z dlouhé trasy jsem předběhl. Žádný zázrak to nebyl, tempo 4 min na kilák už často neběhám a štafetář si to pohlídal ze zálohy a v cílové rovince si mě vychutnal 🙂 12,5 minuty byl kratičký běh, ale naprosto mi stačil!

V cíli jsem byl happy, že jsem během tý 1:13 hod ani na chvilku nepolevil a konečně prostě ZÁVODIL a ne jen dokončoval závod. 7. flek celkově včetně 2 štafet přede mnou, čili 5. jednotlivec v cíli z 88 nebyl špatný výsledek. V AgeGroup to hodilo 2. místo, takže i na bednu jsem se podíval! Na Jakuba přede mnou v AG jsem chytil až neskutečných 10 minut. Těžko se tomu věřilo. To byl fakt elitní výkon prvních 2 kluků, klobouček. Mohl bych psát něco o tom, že do příštího roku na ně potrénuju, ale vzhledem k výše ztráty ve všech disciplínách by to byl jenom hrách na zeď 😀 Překvapením dne byl skokan roku Vašek, kterej nakonec skončil na té samé bedně v kategorii 30-39 jako já na třetím místě! Takže radost velká, úspěšná mise na Matyldě a zkuste mi tvrdit, že to na ty burgery nejede! 😉

Díky týmu Krušnoman za parádní zážitek, umíte, holky a kluci!

Výsledky ZDE