Ve čtvrtek 16. dubna se sešla partička sedmnácti borců (ano, bez borkyň) v Kutné Hoře, aby poměřili síly v rámci seriálu lokálních závodů vedených pod AutoCombi Švihu 2015. Připravená byla časomíra pro silniční časovku ve dvou verzích, tj. Race a Hobby. Trať Race měla být cca 30 km s převýšením 230m, z Kutné Hory do obce Štipoklasy, kde byla otočka a hurá zpátky. Hobby trať je zkrácená na 20km, ale té se věnovat nebudu (startovali v ní 2 závodníci).

Trasa je to zvlněná, ale tak šikovně, že první půlka je prakticky pořád do mírného stoupání a zpátky logicky naopak. Závod se konal k večeru, start v 18:00…to se mi hned honilo hlavou, jak vychytat „tankování“ neboli stravu, když budu celý den v práci :)) To se docela povedlo, kvalitně a střídmě jsem se nakrmil energií a po práci jsem se vyrazil na deset patnáct minut trochu rozjet, dostat do noh frekvenci. Na místě už byli skoro všichni, takže krátká prezentace, ještě jsem se ujistil, že se jedná o bezhákový závod a šli jsme na start. Vyráželi jsme po minutovém intervalu. Já s číslem 15 jsem šel jako předposlední, což mi docela vyhovovalo, abych měl přehled o dění na trase 🙂

 

30, 20, 10, 9…tři, dva, jedna start a už jsem dupal. Opět jsem se snažil držet plánu. První dva kopce nepřepálit, ale ani se neloudat. Nemám wattmetr, takže se tempo odhaduje blbě, možná jsem mohl čekovat tepovku, ale já jsem si hlídal rychlost a kadenci (kolem 100). Chtěl jsem první kopcovitější půlku jet průměrem 30 km/h, abych zpátky mohl jet nad 40 km/h a dostat se tak na vytoužených 50 min (snad počítám dobře 😀 ) Překvapivě slušně se mi to daří, prakticky jsem si v první půlce „najel“ asi tak 3-4 minuty nad plán, jelo se mi fakt dobře, i když to bolelo…což asi má 😀 Někdy po 20 minutách totál sólo jízdy jsem začal potkávat borce v protisměru a zdálo se mi, že jedou nějak pomalu. Prostě mi nepřišlo, že by valili 50+, jak jsem v těch místech měl možnost vyzkoušet při tréninku dříve.

 

Otočka ve Štipoklasech tady byla dřív, než jsem se stihl rozkoukat (26:45), z čehož jsem měl fakt radost, protože jsem věděl, že to nejhorší je za mnou a teď už jen nebát se a pořádně tomu dávat z mírného kopečka. Jenže tam jsem zjistil, proč to ostatním tolik nejede…nepříjemnej čelní vítr způsoboval to, že jsem i v hrazdě místy z kopce těžko překonával hranici 40km/h, šlo to jen z těch větších sjezdů. Takže se mi nakonec jelo prakticky hůř dolů než nahoru…trochu paradox teda. Opět by wattmetr asi řekl víc, ale pocitově jsem musel makat úplně stejně jako v první půlce. Pořád mě nikdo nepředjížděl, chvíli po otočce jsem zaregistroval posledního pilota na trati a přede mnou nikoho neviděl. Byl to fakt závod pravdy a hlavně silné vůle, pěkně sám a sám a proti hodinám. Blíží se poslední rovinka, dvě mírné a rychlé zatáčky a pak už jen poslední stoupání do cíle. Ten kopeček bolel, jak jde vidět na fotce, dal jsem do toho všechno, což jde vidět i z křečovitýho držení hrazdy a celkově jsem tam nějak zkroucenej 🙂 Ale přišla finišová čára a BUM! 49:35! Sám pro sebe bez fanoušků jsem si zajásal, že jsem to tam dal, yees! Honem se oblíct a doplnit tekutiny…všichni už byli v cíli, někteří už odjeli. Byl jsem zvědavý na výsledek. Pod 50 min nás to dalo 8 z 15, to osmé místo patřilo mně. První mi dal něco přes pět a půl minuty…uffff. Tak na toho mi asi aero kola ani helma zatím nepomůžou 😀

 

Časovka se mi jeví po mé první zkušenosti jako supr cyklo závodění, pro nás „necyklisty“ dost ideální, protože tam nemusím řešit ostatní závodníky, žádné týmové strategie, hákování, kolotoč a další srandy. Navíc je to forma, kterou budu praktikovat na většině triatlonových závodech, takže si určitě letos ještě nějakou dám! Švihu zdar!

 

Výsledky zde: https://autocombiteam.files.wordpress.com/2015/04/c48das_i_16_04_151.pdf

Za fotky děkuji: http://dedarichi.rajce.idnes.cz/SVIH_2015_CAS_I

Garmin connect: https://connect.garmin.com/modern/#activity/748154662