V roce 2014 jsem absolvoval nejvíc běžeckých závodů v mým životě a to přesně dva. Obě akce (Dačického 12 a We Run Prague) jsem si maximálně užil a tušil jsem, že chci více…ale čeho více? Více závodů, více těch endorfinů nebo výzev? Co takhle více disciplín? Nebo nakonec všeho dohromady?

 

Bylo krásné září, ideální podmínky k provozu mých oblíbených volnočasových aktivit, takže za ideálních podmínek bych buď běhal nebo někde drandil na motorce. Jenže nepovedená koupě loni „pouze“ třetí motorky měla za následek fatální vykrvácení konta a taky ztrátu chutě pokoušet to motorkářské štěstí znovu.

Tak jsem teda běhal. Mým parťákem na běhání byl (a stále většinou je) Miloš, náš projekťák z Foxconnu, gentleman každým coulem. Má na kontě už dvě desítky půl maratonů. Ale nejen to, před rokem se vrhl do vod amatérského, chcete-li lépe hobby triatlonu. No a jak si tak spolu pobíháme kutnohorskými lesy, vypráví mi, jak to vlastně vypadá a jak ho to nadchlo. Že to jsou TRI disciplíny, nejdřív se snažíte se neutopit někde v rybníce, pak si dáte kolo, typicky silniční trasu a poté s kamennýma nohama ukazujete, jak se (ne)má běhat.

Miloš vypráví, jak je známo, většina triatletů je rekrutovaná z řad běžců, pak asi trochu méně cyklistů a plavců ještě méně. On je ale jinej. Protože začal jako šachista, no a těch je v triatlonu asi ještě malinko méně než plavců…hádám 🙂 Zní to celé báječně…lákavě a sakra, i Miloš to zvládá, to je nějaký divný. Do té doby jsem měl pocit, že triatlon je záležitost prakticky jen „polobohů“. Když mě v běžeckém závodě Dačického dvanáctka porazil původem mexický kolega Wilfrido, vůbec mě to neznepokojovalo a to právě z důvodu, že je to triatlet…a ten musí být přece lepší 🙂

No a brouk hlodá, hlodá a hlodá a už vymýšlím, jak se k triatlonu přiblížit. Rychlá analýza říká, že jsem velmi chabej plavec, podprůměrný cyklista a průměrný běžec. Kolo nemám. Teda…to platilo asi tak týden a už bylo 🙂 Z druhé ruky mi doma přistála za dobré peníze celokarbonová silnička Scapin Blake, nějaký ty tretry, pak jsem vzal útokem lokální bike shop a dokoupil zbytek. Takže to by bylo ke kolu. Běh jsem si říkal, že nějak zásadně řešit nepotřebuju, když teda pominu pravidelnost tréninku. K plavání mi sice stačí plavky a brejle, ale tam moje znalosti končily. Bylo jasný, že to chce pomoc od někoho, kdo se vyzná…