Hamrman 70.3 2015

Poloviční, ale rozhodně ne polovičatý! 🙂 Takový byl Hamrman 70.3 2015 – triatlon na distanci polovičního ironmana, tj. 1,9 km plavání, 90 km cyklistiky a 21,1 km běhu. Jak jsem už avizoval dříve, tenhle závod, respektive i tahle distance byly moje primární cíle pro tenhle rok. Zpočátku zněl poloviční ironman docela drsně, ale jak jsem se prokousával sezonou dál a dál, začínal jsem věřit, že je to zvládnutelný.

Valíme směr západ

Valíme směr západ

 

Hamr na Jezeře

Hamr na Jezeře

Příprava: Po několika sprintových závodech jsem dokonce začal pomýšlet na to, že bych si mohl dát i relativně ambiciózní cíl. Což takhle „pod 5“? Myšleno hodin, samozřejmě. Takže to máme někde kolem 35 min plavání, 2:40 hod kolo a půlmaraton cirka 1:40 hod. Což mi nepřišlo nereálný a po 3 měsících závodění jsem tomu dal v hlavě zelenou. To prostě půjde, i když jsem to ještě pohromadě nezkusil 🙂 Ačkoliv jsem pomalej plavec (tušil jsem časy cca 35-38 min), viděl jsem největší rezervy v mojí cyklistice, která na výsledek měla mít největší (časovej) vliv. Takže jsem se zaměřil na ní a během posledního měsíce se věnoval nejvíce kolu. Běh jsem se snažil držet aspoň na kvalitě, když na kvantitu nebyl nějak moc čas a s plaváním to byla největší bída, protože mi místní bazén změnil otevírací dobu na letní měsíce a tím pádem jsem plaval velmi málo, ale o to častěji venku, napůl s neoprenem a napůl bez. To dobře simulovalo závodní podmínky. Nedílnou součástí plánu bylo dobře ošéfovat stravu. Nemyslím tím tu předzávodní, ta byla v pořádku, díky mé nejlepší dvorní kuchařce, hehe. Myslím tu závodní – 5 hodin je už moc dlouhá doba na to, abych to neměl pořešené. Cílem bylo přijímat pravidelně kalorie, řádně pít a pokud možno se z toho všeho neposrat a to myslím doslova… 🙂

Jedeeem naším maaalo traktorem...

Jedeeem naším maaalo traktorem…

Den D, nebo spíš Víkend V: Abych předešel zbytečným nervům, celé jsme to pojali jako hezký víkend strávený kempováním, výletěním, pojídáním zmrzliny a tak…jo a mimojiné teda i závoděním. Do Hamru na jezeře jsme dorazili v pátek pozdě večer v mým mini vanu, který taky zažil svou premiéru v kempovací úpravě! Fit testy i zátěžové testy potvrdily, že je vše v pořádku… :))


Spánek byl tak akorát jako celý týden před závody. Předzávodní ráno ale díky mýmu přístupu „ještě je čas, pozdravíme ještě támhle Miloše, Wiliho, Zdendu, Martina, proberem taktiku s Richardem“…nakonec ideální nebylo a změnilo se na „sakra, rychle do neoprenu, nějak nestíhám“ 😀 Se vším mi trpělivě pomáhala Peťa, za což jí patří velký dík. Musí to být občas nervydrásající na tohle koukat a poslouchat to… 🙂

Jde se na věc - oranžová čepička vlevo, hned vedle mě Miloš - prý se mi chytí za paty :)

Jde se na věc – oranžová čepička vlevo, hned vedle mě ve zlaté Miloš – prý se mi chytí za paty 🙂 Foto: Jackies007

Romantika na pláži...

Romantika na pláži…

Plavání 1.9 km: Neopreny povoleny a vzhledem k teplotě (spíš zimotě) vody velmi vhodné 🙂 Jsme s Milošem malinko více vlevo než hlavní dav, ale pořád si držím první řadu, což je pro mě docela důležitý, jak jsem si to už několikrát zažil.  Startér nás ještě nabádá k opatrnosti a dodává, že se jedná o závod pro radost. Na což dodávám „z vítězství“ 😀 V 11:00 hod padl výstřel a sto lachtanů se pustilo do boje. Na nic nečekám a chci se držet někde v balíku, což mě nutí k tomu trochu zabrat a jet tempo 1:30 první stovky metrů. Opravdu se mi to i podařilo a v balíku jsem se snažil někoho chytit. Jenže místo toho spíš předplavávám a držím tempo. Na první bójce byla trochu mela, ale nic strašnýho. Pořád nikoho nehákuju, ale spíš se prodírám. Když tu mám napravo před sebou někoho, kdo zrovna „prsí“ a kopancem mezi pravé rameno a prso mě posílá krutě pod hladinu a zpátky. Byla to slušná pecka. Dokonce se po mě i podíval, gentleman 😀 Ve vodě se jinak nic zásadního neděje, snažím se hlavně dávat bacha na navigování, abych neplaval moc navíc. První okruh končím za 18 minut a poprvé mám možnost vyzkoušet si přeběh po pláži mezi okruhy, což je docela sranda, lidi fandí, vidím a zdravím Péťu, stihnu si očistit brejličky a šup zpátky. Druhý okruh už chci někoho chytit „za paty“! 🙂 Byl jsem úspěšný, ale jen cca na třetinu kola, pak jsem vystřídal a jel si svou. Pole se roztáhlo a byl jsem tam docela sám. Zase voda v levým oku, tak jsem plaval se zavřeným víčkem. Snaha je držet tempo, protože když plavu sám, tak nějak zpomaluju, aniž bych si to uvědomoval. Plavání finišuju za 36:38 min s tím, že jsem naměřil 2,1 km. Z vody jsem vylezl na 34. místě ze 106 plavců. Průměr 1:42/100m není úplně zlej, umím to i líp, ale i podstatně hůř 🙂

Disciplína č. 1 hotovo - škrtám si

Disciplína č. 1 hotovo – škrtám si

Disciplína č. 1 hotovo - škrtám si

Disciplína č. 1 hotovo – škrtám si

Depo 1: Po zkušenostech z minula si dávám pozor na každý pohyb. Neopren do půl pasu a v depu si rovnou sedám, no, spíš padám na zadek. Peťa mě uklidňuje 🙂 Po rychlém sundání zbytku neoprenu v sedu rovnou obouvám a pořádně zapínám tretry, beru zbylé věci a honem na kolo. Čas 1:40 min.

Úvod cyklistiky - já jsem v pozadí. V popředí Zdeněk Plachý - doporučuju pročíst jeho ironmanský blog www.plachy.cz

Úvod cyklistiky – já jsem třetí v pozadí. V popředí Zdeněk Plachý – doporučuju pročíst jeho ironmanský blog www.plachy.cz Foto: Jackies007

Kolo 90 km (bezhákové): Sedám na kolo s vědomím, že je to nejdůležitější část pro odhadnutí tempa a přijimání energie. Tak nějak mám plán. Z hektickýho depa se uklidnit, což se vzhledem ke kopci hned po startu nedaří úplně během chvilky, ale nakonec podaří. Úvodní část si zakazuju chodit s tepem přes 140, daří se mi dokonce držet to i níž, takže to je známka toho, že jsem v pohodě. Piju joňták a po prvních 30 minutách začínám baštit i další stravu. Připravené gely na rámové trubce a v taštičce pečlivě nastříhané energy tyčinky různé chuti a konzistence, abych to měl trochu pestřejší 🙂 Rychlost je docela dobrá, ale moc nepředjíždím, ani nejsem předjížděný. Spíš si jedu svůj závod s časem, větrem a tratí. Pořád sleduju kadenci a tepy, rychlost mi „stačí“ průměrná 33 km/h, abych splnil plán. Postupně přikládám pod kotlem a už potkávám i více lidí na trati. V protisměru i mém směru. Daří se mi udělat malinko fóra nad plán, ale to jen díky přívětivější části trati kolem otočky. Vidím i kamarády za mnou, zdravíme se, fandíme, prostě paráda. Pořád úsměv na tváři, fakt si to užívám. Konec prvního kola byl sice po rovině, ale drsnej protivítr to všem udělal tak trochu složitější, já jsem hnedka chytil tři místa dolů od jedné skupinky a i průměr šel dolů na hranici plánu. Na občerstvovačce doplňuju zásoby do plnýho stavu, fasuju krásný bidony Powerbar a jdu do boje s druhým a zároveň posledním kolem cyklistiky.

Jeden z kopců (kopečků) - těsně po předjetí. Foto: Jackies007

Jeden z kopců (kopečků) – těsně po předjetí soupeře. Foto: Jackies007

Cílem už nebylo se šetřit, ale ani žádný bušení nebylo v plánu, protože by tam nejspíš utrpěl pozdější běh. Spíš teda udržet průměr a bezpečně se dostat do depa dle plánu. Úsměv už pomalu zmizel…elán trochu taky, na trati zase sám. Průměr už mírně pod plán, ale nic nevzdávám, po otočce to rozbalím. Nezapomínám na jídlo, každých 30 minut mi pípá Garmin, aby mi tu milou povinnost připoměl 🙂 Po otočce to fakt sviští o trochu líp, už počítám poslední kilometry. Občerstvovačka zase do plných, ale tentokrát voda hlavně na mě, abych se na běh zchladil, do sebe gel, banán, jonty a vyklepávat nohy 🙂 Kapsy trikotu jsem taky zásobil. Blížím se k depu a už vidím běžce kolem trati. Odhaduju to zrovna na vedoucí skupinu. Čas kola 2:39 hod je nakonec dle plánu, ale něco nesedí, protože průměr spadl pod 33…naměřená vzdálenost není 90 km, ale jen 86 km. Tady bude zakopaný pes. Cyklistiku jsem odjel na 43. místě ze 105.


Depo 2: Druhé depo bylo super, v centru závodu to parádně žilo, zdravil jsem fanoušky a užíval si to. Z nášlapů mi spadly boty a nějakej dobrák mi je přinesl do depa, takže děkuju, v tom spěchu jsem to neřešil 🙂 Tentokrát jsem si bral i ponožky, tak to zabralo malinko více času, ale pořád to docela šlo, 1:34 min.


Běh 21 km: A byla tu poslední disciplína. Trasa byly 3 kolečka po 7 km. Profil hodně rovinatý, ale terén se docela měnil: asfalt, panely, polňačka s pískem, štěrk, lesní cesta. Vyběhl jsem docela pěkným tempem a v prvním kolečku se zavěsil za jednu z předních skupinek, která měla ale už kolečko v nohách. Možná proto mi přišlo, že můžu běžet rychleji, tak jsem je opustil a šel si svým tempem. Chtěl jsem se dostat někam k průměru 4:30/km, což nebylo jednoduché a nemile mě to překvapilo. Asi nejhorší pasáží byla ta písková polňačka bez kousku stínu. Tam to dávalo slušně :)) První kolo jsem dal za 30 min s tím, že jsem se mírně zdržel na obou občerstvovačkách, kde jsem bral všechno, co mi přišlo pod ruku (jonty, colu, vodu…).

Foto: Jackies007

Foto: Jackies007

Druhé kolo bylo už o poznání těžší a i pomalejší. Občerstvovačky byly fakt oázou života, ale taky mě stály hodně času. V druhém kole mě už skupinka z předešlého dohnala a nechala v zádech. Asi hoši pošetřili… 🙂 Kolem trati lidi fandili, stáli tam celý den a věnovali nám energii, to mě hrozně potěšilo! Přeběh centrem závodu to samý, fandící přítelkyně, moderátor i všichni diváci mě rozesmívali a nakopávali 🙂 Před posledním kolem jsem slupnul připravený gel, řádně zapil a počítal, kalkuloval…jednoduše „Jak rychle musím běžet posledních 7 km?“ 🙂 Odpověď, kterou jsem si vypočítal na 5:00/km mě docela uklidnila. Až jsem na chvíli zvolnil možná moc! Takže jsem si to pořádně pohlídal a trochu porychlil, abych si mohl vychutnat dlooouhou rovinku před cílem. I když teda…nemůžu říct, že bych byl tak svěží, abych byl nějak extra happy, i když jsem věděl, že to tam padne. Prostě jsem to musel doběhnout, abych mohl slavit 🙂 Čas běhu 1:38 hod a 16. čas ze 102 půlmaratonců 🙂 Tempo 4:44/km nebylo nějak závratný, ale je nutno brát v úvahu nejednoduchý terén. Jo a možná taky předešlých pár kilometrů v rybníce a na kole :))


Sakum prásk: Finišový čas 4 hodiny 57 minut! 18. ze 102 finišerů, 18. muž (tentokrát jsem nechal dámy za sebou :)) a v kategorii do 39 let jsem byl 12. nejrychlejší. Finišový prostor byl úžasný! Nechali nás všechny si proběhnout páskou HAMRMAN, takže jsme si opravdu všichni připadali jako vítězové! S radostí jsem pózoval fotografům s roztaženými 5 prsty jako symbolem splněného cíle! Čekala na mě taky Péťa, která taky závodila s časem a byla ráda, že už to netrvalo dýl :)) Já jsem byl hotovej. Nemohl jsem chodit, mluvit, pořádně dýchat…ale i tak jsme vítali kamarády, kteří finišovali. Všichni jsme si gratulovali a já jsem se skoro až červenal za počet gratulací a slov chvály. To jsem nečekal a omlouvám se, jestli jsem to nedocenil 🙂 Prostě mi nepřišlo, že bych dokázal něco, co nedokáží i jiní.


Postřehy k závodu, přípravě, co bych změnil nebo naopak nechal:

Co se mi povedlo:

  • Start plavání, docela dobrá pozice (škoda pomalejšího tempa, když jsem pak plaval osamocený)
  • Rozjetí kola – kontrolovaná tepovka, rozvrhnutí sil
  • Stravování během celého závodu – myslím nemělo moc chyb
  • Depa – ne nejrychlejší, ale tentokrát bez zbytečných chyb a zdržení
  • Běh – ale jo, i ten se celý docela povedl (až na pomalé občerstvovačky)
  • Poslední, ale neméně důležitý bod: vzal jsem s sebou bezva parťačku, která to celé ulehčovala a motivovala mě 🙂

Změnit u mě:

  • Příště více času ráno před závodem, respektive vykecávat se budu, až bude připraveno nebo hotovo 🙂
  • Body glide nutný – musím dokoupit (pěkně odřený podpaží)
  • Chce to brýle, do kterých neteče (ani do jednoho oka :D)
  • Pro cyklistiku více síly – chce to více zahrnout do tréninku kopce a intervaly
  • Sice jsem si nezapomněl ponožky, zato vložky do běžěckých bot jo, aniž bych to věděl 🙂

Co se povedlo organizátorům:

  • Registrace, informace na webu, FB, platby…
  • Profi zázemí – časomíra, prostor centra závodu velmi přehledný, bezpečný, uklizený…
  • Značení tratě, značení nebezpečných míst…
  • Depo – opět hlavně přehledný, dostatek prostoru
  • Dobrovolníci! A ještě další vykřičník! Bylo jich dost, byli ochotní, podporující, prostě skvělí!
  • Občerstvovačky – všeho bylo dost, parádní sponzor PowerBar – můžu doporučit. Možná i nějaký gely od nich by nebyly na škodu?? 🙂
  • Pasta party, pivo po závodě, tombola, vyhlašování, komentátor, fotografové…to všechno bez chyby a myslím si, že rozhodně „navíc“ proti tomu, co je běžný
  • Hezký finisherský tričko
  • Poměr cena/výkon – no comment
  • Rychlý výsledky

O čem lze přemýšlet pro příští ročníky (čistě subjektivní body a hlavně nijak zásadní…):

  • Startovní balíček – mně osobně přijde, že by lidé více ocenili finisherskou medaili než balíček, který většina lidí moc nevyužije (např. brejličky Aquasphere jsou super, ale ty si můžu koupit – medaili finishera už nee :))
  • Rozbitá trasa cyklistiky – no jo, s tím asi nic nikdo neudělá
  • Zkrácená trasa cyklistiky – nevidím do místních poměrů, ale ty 4 km do kompletních a oficiálních 90 km mi chyběly k lepšímu pocitu a bylo by super to pro příště zkusit někde natáhnout o 2 km (tam a zpět)
  • Vosy! Panebože, vyhubte ty vosy! Přiváděly mě k šílenství (a to jsem docela solidní flegmatik! :D)
Pozávodní pecka: výhra v tombole - 5 kg těstovin a 1 kg tuňáka! Mám na půl roku co jíst... :))

Pozávodní pecka: výhra v tombole – 5 kg těstovin a 1 kg tuňáka! Mám na půl roku co jíst… :))

Chtěl bych každopádně moc poděkovat organizátorům, Pétě a všem fandícím, všem kamarádům a soupeřům za bezva víkend. Gratuluju všem, co dokončili – z mých známých všichni, takže úspěchy jsem neslavil sám 😉


Sobotu jsme zakončili posezením na pláži se známými i novými tvářemi, dokonce jsem si dal i pivo, což už se moc nestává, ale v té euforii nešlo odmítnout! Zase bohatší o zážitky a vyprávění jsme spali opět ve vanu, už bylo malinko náročnější s mým bolavým tělem, ale i tak gut. V neděli jsme zafandili na sprintu a vydali se výletit na Ještěd, kde jsme ani já ani Peťa zatím nebyli. Z jistých důvodů jsme zvolili cestu lanovkou… 🙂 A bylo krásně…více takových dní!

Nedělní výletění na Ještěd

Nedělní výletění na Ještěd

Ještědský panorama...krása

Ještědský panorama…krása

Nedělní výletění na Ještěd - repre Hamrman finisher!

Nedělní výletění na Ještěd – repre Hamrman finisher!

Nedělní výletění na Ještěd

Nedělní výletění na Ještěd

Nedělní výletění na Ještěd - repre Hamrman finisher!

Nedělní výletění na Ještěd – repre Hamrman finisher!

Výsledky zde: Hamrman 70.3

Fotky zde: Jackies007


Sezona navazuje běžeckou vložkou na Dačického 12 a pak už další half ironman TriPrague, kde to bude jistě velkýýý!

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s